Ať je zima jakákoliv, nikdy není nouze o kluzké chodníky. Existuje mnoho způsobů, jak se s ledovou vrstvou vypořádat. Které jsou ty nejdostupnější? Vyzkoušeli jsme všechny možnosti, vyberte si tu svou …
.
1.Posypová sůl
Prodávají ji v každé hoby prodejně, použít však můžete i tu z potravin. Princip fungování je jednoduchý. Sůl sníží teplotu mrznutí vody a tak z chodníku odtéká i tehdy, když se na jiných místech drží led a sníh.
Účinek je rychlý, vrstva ledu a sněhu se na chodníku rozpustila do několika desítek minut. Účinek je však omezený. S novými srážkami vzniká na chodníku ledová skořápka opakovaně. Dá se říci, že sůl je pouze jakýsi rozmrazovač. Solení však má nevýhody. První jsme zpozorovali po několika hodinách. Na obuvi a oblečení se objevily bílé výkvěty. Ta druhá se ukáže až na jaře. Na zasolení půdě se nedaří zeleni a ani betonu sůl neprospívá.
2.Drevný popel
Kdo topí v krbových pícce, ten má posypového materiálu dostatek nejen na svůj, ale i na cizí chodníky. Popel s kousky dřevěného uhlí je tradičním protiskluzovým prostředkem našich dědů.
Účinek je okamžitý, i ten nejzrádnější kus ledu se přestane po posypání popelem okamžitě klouzat, i když je zřejmé, že na ledě neznatelné žádné změny. I při jemném sněžení se však protiskluzový účinek rychle vytratí. Nedostatek této metody je zřejmý. Popel jsme na botách nanosili domů. Draslík a fosfor však přihnojujeme trávník.
3.Uhoľná struska
Zašli jsme do kotelny a řekli nám, že si můžeme vzít, kolik chceme. Jde o popel z uhlí. Je hrubý a obsahuje síru, která půdě příliš neprospívá. Odčerpat ji lze pěstováním cibulovin.
Struska se nám líbila. Nejenže její protiskluzové účinky se pod novou vrstvičkou sněhu neztratily, ale i špíny na botách jsme nanosili méně než při posypaný popelem. Jakoby jsme našli zlatou střední cestu.
4.Dunajský písek
O jemný dunajský písek není nouze v žádných skladech kameniva, i když nejblíže ho najdete v pískovišti za domem. Je čistý a nepůsobí odpudivě. Má své kouzlo.
Písek fungoval na ledě skvěle, postupem času však ztratil na síle. Jeho účinek je slabší než u škváře. Pro jeho světlou barvu ho v chodbě na podlaze není vidět. Mýlili jsme se. Při nejbližším úklidu jsme zjistili, že za tři dny jsme v chodbě zničili celou podlahu. Pískem.
5.Piliny
Jsou voňavé, avšak prašné. Duje severák a namísto posypů chodníku nám všechno úlety mimo. Posypaný chodník se však klouže nadále. Chvíli trvá, než jemně dřevný prach přimrzne k podkladu. Pak už vše funguje jako hodinky.
Piliny nejsou tím nejlepším řešením, protože očekáváme, že chodník se přestane klouzat okamžitě a ne až za hodinu. I ztráty jsou při posypaný velké. Překvapení přináší i obleva. Zatímco kolem se všechno taje, pod pilinami je stále zmrzlá vrstva ledu.
6.Hobliny
Dlouhé špony dřeva se válí po chodníku, jakoby se vysypaly domácímu mistrovi zpoza manžet jeho zahnutých kalhot. Chodník vypadá jako odvážná avantgarda, nic se však neklouže. Je to jako kráčet po měkké lesní cestičce.
Jedinou nevýhodou je, že chodník je neupravený. Ani po dalším sněžení se chodník neklouzal. Vše se změnilo až po prvním oblevě, kdy se hobliny začali s rozpuštěnou vodou hroutit. Sáhli jsme proto po nové dávce. Kolem to vypadalo jako při popelnici. Nepěkně.
7.Papier
Pro někoho jsou piliny a hobliny nedostupné. Truhláři nimi v zimě topí, jiní z nich lisují brikety. Zkoušíme proto kousky papíru ze skartovače. Vhlčíme jejich rozprašovačem, aby okamžitě přimrzly ke kluzkém chodníku.
Chodník vypadá nevábně, mnohem horší než pod vrstvou hoblin. Neklouže se však. Jen vždy, když zasvítí sluníčko, kousky papíru pod nohama trhají a mačkají. Chvílemi se lepí na boty. Odnesla si to rohožka. Je zcela ucpaná papírovými vlákny.
8.Múka
Použít na posyp kluzkého chodníku mouku je stejný přešlap jako Posyp ho cukrem. Na chvíli to zabralo. Po dalším posypání opět. Zato schodiště a chodba vypadají jako v čerstvě vyplavení mlýně. Mouka se mísí s vodou a špínou, po několika dnech objevujeme místy plíseň.
Mouka a voda vytvoří podmínky pro život všeho, co ve svých domech mít nechceme.
9.Brizolit
Drobné bílé ostrohranné kamínky, jak je znáte z chodníků na hřbitově. Břizolit je fajn, je však příliš drahý na to, abychom ho používali Rozmetací. Kromě toho po zimě zůstane vedle chodníku drobné kamenivo, které nebudí příliš dobrý dojem.
Břizolit je proti klouzání ještě lepší než struska. Když přimrzne, neustále pretŕča přes nové vrstvičky ušlapáno sněhu. Kamínky se zachycují v podrážkách, podlahu jsme však už více nezničili. Ukazuje se však, že problém je jinde. Stačí jeden pád při dětských šarvátkách a kamínky se vrývají do kůže. Nepříjemné.
