Stejně jako o vzdělání se rodiče bojí i ztráty pohybových a zájmových aktivit pro děti a související socializace.
Rodičům nezáleží až tak na prospěchu jejich dětí, ale spíše, aby neztratili pohybové zájmy a věnovali se i jiným aktivitám ve volném čase.
Rodičům nezáleží jen na samotném vzdělávání, ale také na vedlejších aspektech školní docházky, jako jsou socializace, pohyb či samotný pocit svobody. Informoval o tom výkonný ředitel občanského sdružení (OZ) Rodiče.sk Matej Stuška.
Velký důraz kladou rodiče na zájmové aktivity svých dětí, jako jsou například sport, umění, rozvoj dovedností a všechno to, co děti dělají mimo vyučování na základě svého rozhodnutí, preferencí a talentu. „Obavy vyplývající ze zavřených škol jsou stejně intenzivní jako obavy z omezení kroužků a aktivit ve sportovních klubech,“ uvádí OZ Rodičia.sk.
Z průzkumu občanského sdružení a agentury 2muse na vzorku 1001 respondentů, z toho 365 rodin s dětmi do 18 let, vyplývá, že vyšší míru obav má v tomto tématu přes 40 procent rodičů. Více než pětina rodičů se velmi obává, což potvrzuje jejich velmi negativní zkušenost z předchozích období izolace. Občanské sdružení uvedlo, že tyto poznatky jsou ve shodě s výstupy z jejich průzkumu z června, kdy rodiče i veřejnost shodně potvrdili negativní dopad omezení socializace, pohybových a jiných zájmových aktivit na psychické a fyzické zdraví dětí a mládeže.
Návrat do školy je plný radosti, úzkost u dětí přichází později. Rozpoznáte to?
Školní prospěch dětí je pro rodiče v tomto kontextu méně významný. „Sport, umění a jiné mimoškolní aktivity dětí a mládeže musí mít stejnou prioritu jako samotné vzdělávání. Záleží-li nám na budoucnosti našich dětí nejen z pohledu vzdělání, ale i jejich zdraví, pak hřiště a sportoviště, základní umělecké školy musí zůstat dostupné pro všechny děti, které nejeví příznaky onemocnění,“ uvedl Stuška.
Poslední školní rok spojený s pandemií odhalil dlouhodobý trend zhoršujícího se fyzického a duševního zdraví dětí a mládeže, doprovázený nárůstem obezity, dramatickým poklesem jejich pohybových schopností a zvýšeným výskytem duševních poruch a problémů vyžadujících odbornou pomoc. Téměř dvě desítky organizací během léta tvrdily, že pohyb a sport patří k dětem a do škol.
