Vaše identita z pohledu psychologie: Zapomínáte na sebe? Ztrácíte samu sebe! Tyto znaky vám to napoví

Related

Rozlučka se svobodou: Striptýzové vystoupení jako hlavní zábava večera

Striptýzová show se hodí k různým příležitostem, jednou z nich je...

Fotokoutek na svatbu 

Fotokoutek na svatbu byl velmi spontánní nápad, který se...

Jak předejít syndromu vyhoření

Občas je práce více než dost. Měli byste být...

5 tipů, jak vybrat dokonalý dárek pro manžela

Pro sestru nebo kamarádky je vybírání dárků často jednoduché....

Share

. Vyjadřuje to, kým jsme. Mnozí ji vystavují kolem očekávání společnosti, čehož důsledkem mohou být pochybnosti o tom, kdo vlastně jsme.

Kdo jsem? Co mě definuje? Jsem autentický a pravdivý sám k sobě, nebo si hraji na někoho jiného, ​​podle toho, co ode mě očekává společnost? Mnozí z nás vyrůstají v prostředí, které nepodporuje jejich skutečné já. Jsme rodiči trestáni za to, pokud neděláme po jejich vůli, a naopak milovaní jen tehdy, když splňujeme jejich požadavky.

Nemylme si to však se vštěpováním morálky, kterou děti potřebují. Mám na mysli ty situace, kdy si jako děti musíme vybrat, zda popřeme sami sebe abychom získali lásku a přijetí rodiče, nebo zůstaneme autentičtí a lásku ztratíme. Z toho důvodu se mnohým nepodaří vybudovat si autentickou identitu; nejsme pravdiví sami k sobě, naopak si vytvoříme masku, která je společností (rodiči) přijata a schválena.

Identita z pohledu psychologie
Psychologie, sociologie i neurověda mají své teorie identity. Mnozí psychologové rozšířili pojetí toho, co člověka definuje, čehož důsledkem je několik zajímavých teorií vývoje identity. Ačkoli každá zahrnuje jiné aspekty, které identitu formují, shodují se v tom, že znamená vnímání sebe sama.

Z psychologického a sociologického hlediska formuje identitu rodič, výchova, společnost, na jejichž základě si budujeme sebeobraz a subjektivní pocit vlastního já. Prostřednictvím působení zkušeností si vytváříme názory, hodnoty a vztahy, kterými se definujeme. Všechno toto vytváří naše pojetí sebe samých, které zůstává neměnné, dokud se nové zkušenosti a aspekty našeho já zformují a zesílí. Jednou z nejslavnějších teorií formování identity nabízí psycholog Erik Erikson.

Naši životní cestu rozdělil do osmi stadií, ve kterých prožíváme jistý konflikt, jehož výsledkem se formuje naše osobnost. Jedním ze stádií je i Identita versus zmatenost rolí, ve kterém je adolescent postaven před konflikt budování autentické identity. V tomto období se cítíme zmateni a nejistí ohledně toho, kým jsme – jednak se snažíme o osobitost a nezávislost, jednak o přijetí a zapadnutí do společnosti. Pokud tento konflikt rolí nevyřešíme, identita nebude silná, kompletní ani ohraničená.

Znaky, že ztrácíte svou identitu
Klinická a forenzní psycholožka Shannon V. McHugh tvrdí, že mít silné vědomí o své identitě znamená schopnost přijmout názory a dojmy lidí o nás samých, ale také schopnost umět je oddělit od našeho vlastního názoru a pohledu na sebe. To znamená, že co si o nás lidé myslí neohrozí to, jaké mínění máme sami o sobě.

Silné vědomí své identity také podle McHugh značí, že se dokážeme oddělit od různých rolí, které zastáváme – matka, táta, pracovník, partner… Tedy nejsme „jen“ matkou, „jen“ otcem, ale kompletní bytostí, kterou například chyba ve výchově dětí nedefinuje jako chybnou osobnost celkově. Naopak slábnoucí identitu definují tyto znaky:

  1. Měníte své názory, hodnoty a postoje podle toho, v jaké společnosti se nacházíte

Lidé se slabým charakterem a nevyvinutou, slabou identitou mění své názory podle člověka, se kterým si právě povídají. Je tomu tak proto, že jsou zaměřeni více na přijetí okolí než na udržení a dodržení vlastních postojů a hodnot. Není překvapením, že se to občas děje i v partnerství; ani nevíte jak, a přeberete hodnoty a názory vašeho partnera, přestože se od těch vašich lišily. Jistě, z krátkodobého hlediska vztah pak vypadá pohádkově, z dlouhodobého hlediska si koledujete o úplnou ztrátu pocitu Já a neúctu ze strany partnera.

  1. Přestali jste se věnovat sama sobě

Pro psychické a fyzické zdraví je vhodné, aby každý z nás měl vlastní hobby, minutu pro sebe a vlastní koníčky a přátele. Je zdravé, trávíme-li čas podle vlastního gusta. Nemusí vše zahrnovat vašeho partnera, ani děti, ani nikoho jiného. Sama jistě víte, jak jste napjatá, pokud dlouho nemáte chvilku pro sebe. Čas na vlastní hobby/sebe nás opětovně nabíjí, díky čemuž dokážeme opětovně fungovat. Pokud nám je toto odepřeno, ztrácíme pojem o tom, kým jsme. Tento pocit se nemá jak posílit, protože ho ignorujeme, ustupujeme od něj a neposloucháme svůj nitro. Mít na sebe čas, tzn. self-care, je důležitou složkou duševní hygieny. Bez ní se zkrátka nedá fungovat coby zdravá osobnost.

spot_img