Virus herpesu máme doživotně, lze jen kontrolovat

Related

Rozlučka se svobodou: Striptýzové vystoupení jako hlavní zábava večera

Striptýzová show se hodí k různým příležitostem, jednou z nich je...

Fotokoutek na svatbu 

Fotokoutek na svatbu byl velmi spontánní nápad, který se...

Jak předejít syndromu vyhoření

Občas je práce více než dost. Měli byste být...

5 tipů, jak vybrat dokonalý dárek pro manžela

Pro sestru nebo kamarádky je vybírání dárků často jednoduché....

Share

Herpetických virů je několik druhů. Jeden se projevuje jako opar na rtu, další na genitáliích, jiný způsobuje v dětství plané neštovice a později se reaktivuje v podobě pásového oparu. Herpes je v akutním stadiu vždy infekční a organismus se ho neumí definitivně zbavit. Může ho jen držet pod kontrolou.

Imunitní systém nedokáže odstranit herpetický virus z těla.
Herpetických virů je několik druhů. Asi nejznámější z hlediska výskytu puchýřků je Herpes simplex HSV 1 (HSV1), protože způsobuje známý opar na rtu. HSV2 zase způsobuje genitální herpes, který není na první pohled vidět, ale o to může být nepříjemnější. Je klasifikován jako sexuálně přenosné pohlavní onemocnění. Tyto dva druhy herpetických virů si dokonce někdy mohou přehodit místa svého výskytu, proto by se infekční člověk s oparem na rtu neměl nikdy dotýkat genitálií jiného a také naopak.

Mezi herpetické viry patří i ten, který způsobuje plané neštovice. Planými neštovicemi se v průběhu svého života nakazí až 90 % lidí, většinou ve věkové kategorii 5 až 9 let. Herpetický virus Varicella zoster (HZV), který je způsobuje, však také zůstává v organismu a při oslabení imunitního systému se může reaktivovat ve formě pásového oparu. Ačkoli plané neštovice jsou v dětském věku běžným infekčním onemocněním, většinou bez komplikací, pásový opar může být i velmi nebezpečný a pokud se zkomplikuje tzv. postherpetickou neuralgií, je velmi bolestivý i celé týdny po skončení akutní fáze onemocnění. Jiné herpetické viry způsobují mononukleózu (viz tabulka pod článkem). šestou nemoc u dětí či jiná horečnatá onemocnění.

Může polibek s oparem na rtu zabít?
Obvykle se neví, kdy herpetický virus vnikl do těla, tedy s výjimkou planých neštovic, když se obyčejně ví, že virus se rozšířil v předškolním zařízení. Obecně lze říci, že člověk se herpetickým virem nakazí již v dětství a běžné infekce způsobené Herpesem simplex 1 se vyskytují na rtu či v okolí úst, „herpes dvojka“ na genitáliích, vážné problémy způsobuje, když virus napadne oko (herpes keratitis) nebo centrální nervový systém (herpetický zánět mozku). Vážné komplikace z herpetických infekcí mohou obdržet zejména novorozenci, pacienti po transplantacích, s AIDS, ale velmi špatnou kombinací je například i atopický ekzém a herpes.

V minulosti se stal medializovaný případ, kdy novorozenec v americkém státě Iowa zemřel na herpetický zánět mozku. Infekci na něj přenesla matka, která měla opar na rtu a líbala své novorozené dítě. V médiích následně vycházely články s titulky, že „polibek může zabít“. Ano, ale je to extrémně vzácné. V každém případě líbat kohokoli s aktivním herpesem na tváři není dobrý nápad. Genitální herpes se však může přenést na dítě i během porodu.

Opar a pásový opar se umí opakovaně probudit
Ve všech zmíněných případech imunitní systém nedokáže odstranit herpetický virus z těla. Ten v něm přežívá v jakémsi latentním stavu ai po mnoha letech se dokáže aktivovat. Mezi podněty, které vyvolávají „probuzení“ virové aktivity jsou horko, UV-záření, trauma, horečka, menstruace, stres a především oslabení imunity následkem různých onemocnění. Někomu se opar často vyhodí při cestování, protože i změna prostředí a stravování je pro organismus v jistém směru stresem, pásový opar zase někdy dostávají lidé žijící pod enormním tlakem. Jsou lidé, kteří mají opar vždy na stejném místě, například pod nosem, další ho mají vždy na jiné části rtů. „Jednou jsem měla čtyři opary najednou, když jsme na dovolené vylezli na třítisícovku, kde byl na vrcholu sníh a svítilo slunce,“ vzpomíná Barbora z Bratislavy. „Opary se mi vyházely, i když jsem si dala tetovat rty. Později mi dermatoložka řekla, že jsem měla preventivně užívat antivirotika v tabletách nebo si rty po tetování natírat antivirotikem v krému. Ale raději jsem se rozhodla to neopakovat, protože opar je můj věčný problém. Bála jsem se, že ho dostanu, když jsem se vdávala. Pokazil by mi všechny fotky.“

Mgr. Karol Kováč, který je zakladatelem Institutu stresu, se zase netají svým příběhem, kdy z dlouholetého stresu a vyhoření dostal pásový opar (herpes zoster). „Herpes se mi rozrostl po celém zádech a hrudníku, mokvající vyrážky byly infekční. Oslabený imunitní systém nereagoval, vysoké teploty přesahovaly 39 °C. V prvním týdnu mi párkrát volali erzetpéčku. Během následujících dní jsem si vyslechl několik památných hlášek. Lékař ze sanitky se mě bál převézt, protože jsem nebyl stabilní. 60letá neuroložka si mě fotila, protože takový rozsah během své praxe ještě neviděla.“

spot_img